Rozpravy o tantře – 12. část

První tři lotosy (čakry) se nacházely ještě na fyzické úrovni, v annamaja kóše. Další dvav pořadí zdola patří do úrovně energetické, tedy pránamaja kóši, také podle živlů (tattev) jim odpovídajícím - vzduchu a éteru. Kdybychom postupovali správně, následoval by nyní malý, ale důležitý lotos ánanda kanda. My si však nejdříve vysvětlíme vše o anáhata čakře, abychom ho potom lépe pochopili.

Anáhata čakra

Název této čakry vyjadřuje, že je v ní slyšet zvuk, který nepochází z fyzické úrovně, protože

nevzniká jako všechny zvuky úderem jednoho předmětu o druhý, nýbrž sám sebou zní. Tudíž

ho lze slyšet pouze vnitřním, probuzeným sluchem. Tento zvuk reprezentuje první projev

nekonečného bytí a dostává mnoho jmen, např. náda brahma, šabda brahma, anahat náda,

Protože se této čakře také říká srdeční lotos, bývá její umístění často neprávně kladeno do

fyzického srdce a jeho nervové pleteně. Ve skutečnosti se nachází opět na vnitřní straně

páteře naproti středu hrudníku na úrovni bradavek, kde je jeho zrcadlový odraz (kšetram).

Tzv. duchovní srdce (hrdájákáša) se nachází právě tam a je to prostor (ákáša), v němž sídlí

čistota. Má přímý vztah k části mozku, která zodpovídá za tvůrčí vnímání. V tomto lotosu

se plní naše přání a touhy. Je však třeba, aby byly vždy pozitivní. Pokud tomu tak není,

zažíváme zármutek a bolest. Ta čistá přání se mění ve skutečnou lásku (bhakti), která má

mnoho úrovní, ale každopádně přináší blažené pocity. Člověk začne milovat druhé, chce jim pomáhat a soucítit s nimi.
Můžeme si však představit, jako by byl tento lotos rozdělen na dvě části, volně průchodné

jakýmisi lítacími dvířky, jaká bývají mezi kuchyní a prostorem pro hosty v restauraci. Je

to jako vše ostatní v čakrách jen symbolická představa pro lepší pochopení jejich funkce. V

první části jsou právě ty naše city lidské, lidská láska, emoce, dojetí, taky citové závislosti

apod.. Pokud jimi projdeme a neulpíme na nich právě tím neustálým zármutkem, smutkem,

vzpomínkami, dostaneme se do druhé části čakry, kde začneme vnímat první záblesky božské,

všeobjímající lásky jak k jedné osobě, tak k ostatním lidem. A to již nejsou city závislé na

mnoha okolnostech, situacích a náladách. Tato láska je prožívána sama sebou a je ničím

nepodmíněná. Člověk prostě musí milovat a vůbec se nepotřebuje zabývat tím, co píší Písma

o tom, že by měl a že je to nejvyšší zásada ze všech.

Z tohoto důvodu se ve čtvrté čakře nachází druhý důležitý uzel, který je nutné překonat.

Je to psychický uzel Višnu granthi. Odpovídá citové připoutanosti a závislosti, neužívání

rozlišování a rozhodování se pouze na základě emocí a pocitů, které jsou závislé na

různýh okolnostech a ne na duchovním hledání. Pokud se tento uzel překoná, dosahuje se

ušlechtilého, jemného chování, příjemné, inspirované řeči a nesmírné přitažlivosti u žen.

Takový jogín je jim dražší víc než jejich manželé, čili opět je tu nebezpečí jak toto překonat.

Příklad máme u Kršny, který přitahoval všechny vdané ženy a ty za ním utíkaly od manželů,

aby se s ním milovaly. Ovšem Kršna je Bůh a On každé jejich přání splnil, protože se mohl

pro každou zhmotnit do další své podoby. To my nemůžeme napodobovat, proto si dobře

uvědomujme při probuzení této čakry svou energii lásky.

Fyzické emotivní projevy bhakti mají více stupňů od dojetí, pláče atd. až k nejvyššímu,

nazývanému préma. Velmi podrobně o tom pojednává klasický spis Nárada bhakti sútry.

Pro naše vysvětlování je důležité pochopit především to, že stejný fyzický projev lásky, např.

pláč, nemusí znamenat ten samý vnitřní stav a že nelze směšovat tento projev u citově závislé

lásky se stejným projevem u lásky nejvyšší. Stejně tak lze zaměnit jogína prožívajícího

blaženost samádhí s normálním opilcem. Zatímco jeden v nejvyšším stavu dosahuje poznání a

lásky, druhý spočívá v tupé nevědomosti a uspokojení smyslů.

Čtvrtá čakra má dvanáct okvětních lístků, temně rudé barvy, na nichž je dvanáct písmen

sanskrtské abecedy rumělkové barvy - KA, KHA, GA, GHA, NA, ČA, ČHA, DŽA, DŽHA,

Odpovídá jí živel vzduchu prána váju, převládajícím smyslem je hmat, smyslový orgán kůže

a výkonný orgán ruce. Spadá tedy do jemněhmotného obalu pránamaja kóši a nehmotné úrovně maharlóky.

Jantrou čakry je šesticípá hvězda kouřově šedé až případně zelené barvy vzniklá ze dvou

trojúhelníků (trikonů) jako spojení Šivy a Šakti. Barva vyjadřuje vzdušný živel. Uprostřed

je trojúhelník postavený na špici zařící jako deset miliónů sluncí. Uvnitř něj hoří akhanda

džjótir, nehasnoucí věčný plamen symbolizující džívátma neboli individuální duši.

Některé tantrické texty ho popisují také jako Šivův lingam nazývaný Bána (též Vána)

lingam zářící jako zlato. Také se mu říká Šabda brahmamaja, což znamená zvuk zaměnitelný

s brahma, který je bez příčiny (ahétuka). Džívátma je zobrazován též jako hamsa, labuť,

duše podobající se plameni lampy či svíčky. Plamen je nepohnutý a zužující se.

Kolem tohoto trojuhelníku je bídža mantra čakry JAM barvy zářivě zlaté (nebo také černé

či kouřově šedé), která sedí na černé antilopě. V jejím bindu je vládnoucí mužské božstvo Íša

neboli Rudra Šiva. Jeho povaha je mírumilovná a dobročinná. Jsou zde překonány vlastnosti

třetí čakry jako zloba, žádostivost, pýcha a touha po slávě. Paže Íši s gesty (mudrami) udělují

požehnání a rozptylují obavy a strach. Vyjadřuje osvícení a kontrolu duchovní síly.

Ženské božstvo čakry je Kákiní šakti. Sedí vedle Íši na rudém lotosu a inspiruje k hudbě,

poezii a umění vůbec. To existuje mimo čas, protože pochází z vizí, které pozvedají mysl

do vyšší úrovně vědomí. Energie Kákiní je všepronikající jako vzduch a dodává člověku

emotivní sílu bhakti. Má čtyři paže, v nichž drží oprátku (paša), lebku (kapála) a zbývajícími

pažemi opět uděluje vara a abhája mudry. Má zlatou barvu, je oblečena do žlutého roucha,

vyzdobena šperky s girlandami z kostí. Její mysl je uspokojena a rozradostněna nektarem,

Energie kundaliní šakti ve čtvrté čakře již není agresivní jako v první, kdy pronikla Šiva

lingam, aby mohla vzhůru. Zde je zobrazována jako nádherná bohyně v bílém sárí, která je

klidná, nezávislá, ponořená do sebe, zosobňující bhakti. Je v trojuhelníku, jehož hrot směřuje

vzhůru, aby energie mohla stoupat a s ní i adept. Tehdy je žák sjednocen s kosmickým

zvukem óm a také s dechem a správným rytmem srdce - vchází do meditace.

Popis této důležité, čtvrté čakry dokončíme v další části spolu a ánanda kanda lotosem.