Rozoravy o józe - 20.část

22. 04. 2013 14:47:50
Při vysvětlování praxe (sádhany) osmistupňové cesty jógy jsme si zatím popsali prvních pět stupňů, které se nazývají pomocné. To je z toho důvodu, že vlastně ještě o jógu nejde, ale spíše o pochopení její pravé podstaty, postupné očišťování jednotlivých částí našeho hrubohmotného a posléze jemněhmotného těla, aby byly připraveny na to nejdůležitější –soustřeďování. Připraveny znamená, aby tělo, smysly, mysl a vnější podněty nerozptylovaly vaše úsilí se soustředit. Mluvím-li oúsilí, myslím tím vyvinutí určité snahy o upření pozornosti na nějaký předmět, vnější či vnitřní, ale bez přemáhání se,dosaženíjistépřirozenosti v tomto úsilítak, aby vše probíhalo bez napětí. Jestliže se totiž budete snažit za každou cenu soustředit, dosáhnete pravého opaku. Nebude se vám to dařit, budete na sebe naštvaní, jak jste neschopní, začnete se k soustředění nutit a ještě vás rozbolí hlava. To můžete často vidět na společném setkání jógínů, kde se medituje, jak se snaží, až se jim čelo vraští a přitom ve skutečnosti úporně přemýšlejí. Ovšem nesmíte se dostat ani do opačného extrému naprostého neúsilí, které obvykle způsobí buď snění nebo volnou asociaci myšlenek, kterou jógín omylem považuje za to, co mu přichází jako výsledek meditace.Výsledkem meditace je rozjasnění, čirá mysl, přímé poznání.Je třeba tedy zvolit určitý kompromis mezi úsilím a neúsilím tak, aby v něm naše individuální já hrálo co nejmenší roli.

Řekli jsme si, že soustřeďování začínáme tím, že se učíme upínat pozornost na nějaký předmět. To se nazývá šestý stupeň jógy, upření pozornosti na předmět neboli dhárana. Zde jsme my, naše mysl, která si vybrala tento předmět a snaží se na něm tuto pozornost udržet. Jestliže se jí to bude dařit tak, že mezi myslí a tímto předmětem začne proudit jakýsi tok energie, který nás s ním spojuje a zároveň o něm sděluje informace, ale ne prostřednictvím smyslů, mluvíme o sedmém stupni, meditaci, dhjáně (Jóga sútry, III. kapitola, verš 2). Teprve když přestane být rozdíl mezi naší myslí, předmětem a tímto tokem mezi nimi, a vše se stane jedním, mluvíme o osmém stupni, soustředění, sámadhí (Jóga sútry, III. kapitola, verš 3). Tehdy nastane jakési rozjasnění, osvícení (nirbhása), kdy už vlastně nevidíme předmět jako takový, stáváme se jím a poznáváme jeho vlastní podstatu.

Jak jste si jistě všimli, jde vlastně o postupný, na sebe navazující proces práce s myslí, kde se jen prodlužuje upření pozornosti. Proto se všechny tyto tři stupně jógy spojují v jeden, nazývaný samjama (Jóga sútry, III.kapitola, verš 4). Ovládne-li se tato samjama, dochází k přímému nazírání Pravdy (pradžňálóka). To znamená, že poznáváme vše intuitivně, nerozumově, bez vysvětlování a argumentací. Zde se při takovéto samjamě na něco soustředíme. Tomu se říká samjama se zárodkem, semenem, sabídža, a i ta se stává vnějším, pomocným členem pro soustředění bez zárodku, semene, nirbídža (Jóga sútry, III.kapitola, verš 8). Tehdy si naše vědomí nevybírá k soustředění žádný předmět, ale pohrouží se samo do své podstaty.

Jak jsme si však řekli již na začátku našich výkladů Jóga súter, v 1.kapitole je jasně napsáno, co je třeba učinit pro dosažení tohoto pravého stavu látky mysli (čitta). Je to prostý, ale zároveň nesmírně náročný proces. To, co stále v látce mysli vyvstává (samskáry), je třeba zkrotit, ovládnout, čili nahradit samskáru vyvstávání samskárou zkrocení. Tehdy se látka mysli ovládne a je dosaženo stavu niródha (Jóga sútry, III. kapitola, verš 9). Působením této samskáry má potom vědomí klidný, nerušený tok jevů. To se však podaří jen tehdy, když se překoná rozptylování (mnohobodovost) čímkoli a dosáhne se jednobodovost (ékágrata).

Prováděním samjamy můžeme tedy dosáhnout poznání podstaty jevů. Ty probíhají v nějakém čase, prostoru a svém stavu. Při ovládnutí látky mysli můžeme pomocí samjamy zjistit, že existuje trvalý podklad, který zůstává nezměněný přes všechny přeměny minulé, přítomné i budoucí (dharmín). Různost změn, které za sebou následují, je příčinou různosti přeměn stavů. Praxí samjamy na tyto tři druhy změny (tvaru, času a stavu) se získá poznání minulosti i budoucnosti (Jóga sútry, III. kapitola, verše 13-16).

Celý zbytek III.kapitoly, tj. asi 40 veršů popisuje obrovské možnosti využití samjamy k různým účelům, aby bylo dosaženo nadnormálních schopností (siddhi) neboli dokonalostí. Můžete se tedy soustředit na různé části svého těla hrubohmotného od jeho vnitřních orgánů přes smyslové orgány a dosáhnout tak jejich poznání a zvládnutí, či rozšíření jejich schopností, například jemnějšího (božského) vidění, slyšení atd., přes soustředění na jemněhnotné tělo, různá nádí, druhy energií a podobně, a pomocí nich poznávat složení makrokosmu. Také se můžeme soustředit na Slunce, Měsíc, další planety a opět získávat jiné poznání a dokonalosti, které jsou jiným odepřeny. Tímto vlastně empirickým průzkumem mohli dávní Mistři bez jakýchkoli přístrojů popsat složení a činnost těla neboli mikrokosmu a stejně tak makrokosmu, číst myšlenky druhých nebo je dokonce ovládat. Avšak všechny tyto síly a schopnosti jsou velmi nebezpečné a svůdné a postupně člověka díky jeho dosud nepřekonanému individuálnímu já ovládnou. Skutečný Mistr, pokud je získal, protože to není pravidlem, tak je většinou užívá jen výjimečně a často nenápadně. Ví, že nejdůležitější je poznat sebe sama, ovládnout své vědomí a spojit je s vědomím nejvyšším. Také Ježíš byl zkoušen satanem, který mu nabízel různé nadpřirozené schopnosti, ale všechny odmítl. Obdobně učinil Buddha i další skuteční Mistři. Všichni ti, kteří i v současnosti své síly veřejně používali, např. Satja Saí Bába, měli problémy, protože jim lidé nevěřili, že nejde o podvody. Nedovedli si představit, že někdo může mít mnohem vyšší schopnosti než ostatní lidé. Vedle toho byli ochotni přitom uvěřit různým šarlatánům slibujícím okamžité vyléčení těžkých nemocí nebo dosažení sámadhí.

My si proto uvedeme jen jeden způsob využití samjamy, který má vztah k dosažení osvícení. Mnoho jsem zde psal o nutnosti uvědomovat si vše, co konáme. Budeme-li se soustředit na stav vědomí právě v daném okamžiku, s rozlišením minulého a budoucího, získáme poznání vzniklé z rozlišování. Toto poznání má za předmět vědomí vše, předmět je poznaný v každém ohledu a je poznán bez časové následnosti čili v jednom okamžiku přítomnosti (akrama). Toto poznání je vysvobozující. Tehdy dosahuje sattva stejné čistoty a nedotčenosti jako puruša a nastává káivalja neboli absolutní nezávislost, svoboda a jednota (Jóga sútry, kapitola III., volně verše 53-56). Tehdy také takovýto Mistr ovládá minulost, přítomnost i budoucnost, a také všechny živly a vztahy mezi nimi. Může tedy materializovat a dematerializovat cokoli i sebe sama. Může také například pomocí samjamy zrušit vztah mezi sebou a smysly ostatních a stát se tak neviditelný nebo neslyšitelný. Může se vyskytovat na několika místech současně či na jednom místě zmizet a na jiném vzdáleném se objevit. A takových schopností by se dalo jmenovat ještě více. Ale jak jsem se již zmínil, toto není smyslem jógy, to jsou jen dary. Abychom dosáhli alespoň zlomku z těchto darů, musíme vytrvale a správně dlouho usilovat.

Jiří Mazánek

Autor: Jiří Mazánek | pondělí 22.4.2013 14:47 | karma článku: 6.76 | přečteno: 326x

Další články blogera

Jiří Mazánek

Píseň mého srdce - Duchovní život

Před rokem 1989 jsme o něm mnoho neslyšeli. Ale po uvolnění všech možností o něm každý mluví. O čem?

4.8.2016 v 16:47 | Karma článku: 9.77 | Přečteno: 359 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 28. část

Po vysvětlení mnoha teoretických i praktických znalostí o chrámu lidského těla je nyní všem jistě jasné, že praxe tantry spočívá především v probuzení energie kulakundaliní v 1. čakře,

12.7.2016 v 9:34 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 289 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

S tou novočeštinou jděte někam!

Nepovažuju se za člověka příliš útlocitného, příliš konzervativního, mnohé změny naopak vítám, ale mnohé ne. Mám však úctu k rodnému jazyku a štve mne jeho komolení, které má být snad znakem světovosti?

21.3.2019 v 21:16 | Karma článku: 20.26 | Přečteno: 327 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jdu domluvit Erietě, aby nebyla tak pitomá

Navazuji na včerejší ukázku a vůbec nevím, jestli se mám smát nebo brečet, že si mě lidé ztotožňují s mojí literární hrdinkou Erietou. To by ještě šlo, ale oni si myslí, že ty erotické výkony provádím já. Ukážu jí ty příspěvky.

21.3.2019 v 20:32 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 218 | Diskuse

Dáša Stárková

Jarní

Šla proti mně svižným kokem. Starší dáma, jemňounce vrásčitý obličej jí ozařovaly oči a lehounce zasněný úsměv. "Zamilovaná", napadlo mne...

21.3.2019 v 20:25 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 110 | Diskuse

Michal Pohanka

Bloger roku Ladislav Větvička je muž dvou tváří!

Všichni ho znáte, obdivujete a milujete. Ale to možná brzy skončí, protože "lašsky cyp" není tak hodný člověk, jak by se léta mohlo zdát.

21.3.2019 v 18:15 | Karma článku: 28.34 | Přečteno: 2114 | Diskuse

Pavel Hewlit

Když Vám bylo jedenáct?

Pamatujete si na to ještě? Pokud Vám tedy není teď dvanáct. Já trochu. Maminka chtěla holčičku, tak jsem dostával panenky, tedy panenku. Byl to její jediný pokus, a já panenku hned svléknul.

21.3.2019 v 15:05 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 351 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 578
Hudebník zabývající se relaxační meditační a duchovní hudbou s využitím akustických nástroju zapadních i etnických. Publicista a recenzent v oblasti hudby a duchovních věd. Učitel jogy, tantry a dalších duchovních směrů.

Najdete na iDNES.cz