Jiří Mazánek
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 631x
Seznam rubrik
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 16.část
Když jsme pochopili univerzální vesmírné zákony, abychom je lépe mohli uskutečňovat, pak si sami dobrovolně dali určitá omezení, začali ovládat své fyzické tělo a usměrňovat jeho energii, přišlo jeho pochopení ve vztahu k dechu, mysli, z toho vyvstávající větší uvědomování si sebe sama a udržení většího množství životní síly – nastává chvíle, kdy začneme také vnímat, že je nutné, abychom zcela ovládli své smyslové orgány.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 15.část
Postupně probíráme všech osm částí aštanga jógy tak, jak jsou již po staletí předkládány v Jóga sútrách. Slovo sútra je výraz označující co nejstručnější a nejpřesnější vyjádření týkající se vysvětlovaného předmětu, obvykle bývá též ve verších, aby se mohlo pro lepší zapamatování zpívat. Tímto způsobem se uchovávalo poznání, když se ještě nezapisovalo a také se na něj lépe meditovalo, protože vibrace vložená do slov přecházela přímo na toho, kdo ji zpíval, či jí naslouchal. Proto je tak často zmiňován velký význam praxe svádhjáji čili recitace a naslouchání písem. Obvykle se také tato písma nevysvětlovala, žák se musel snažit pochopit jejich význam vnitřně, opakováním recitací nahlas nebo v mysli, individuálně nebo ve skupině. Přesto začaly časem vznikat téžkomentářek Jóga sútrám nazývané bhášja. Nejslavnější jsou od Vjásy a Vačaspatti Mišry, ale jsou i od dalších slavných mistrů. Obdobně tomu je i u jiných súter, zaměřených i na světské věci, jakými jsou třeba chov slonů, architektura atd. U nás na Západě je asi nejznámějšíKáma sútra, Rozprava o lásce či rozkoši, považovaná pouze za příručku sexuálních poloh, ale většinu čtenářů už vůbec nazajímající její hluboký duchovní význam. Stejně jako není třeba podle Káma sútry provádět všechny uvedené polohy, není třeba i podle Jóga súter provádět vše v nich zmíněné, když pochopíte jejich význam a vyberete si nebo vám určí guru to, co je pro vás nejvhodnější. I toto při pozorném čtení zjistíte, že je v nich uvedeno, a že jsou vám nabízeny jen různé možnosti.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 14.část
Začali jsme se zabývat pomocnými členy jógy tak, jak nám je nabízí jejich osm částí v Jóga sútrách. Snad jenom vysvětlím, proč jsou nazývány pomocnými členy jógy. Smysl spočívá v tom, co již bylo řečeno hned na začátku spisu v I. kapitole nazvané Samádhí neboli Soustředění. Jóga je zastavení nebo ovládnutí vyvstávajících vírů v mysli (čitta). Vše ostatní, co provádíme, jen napomáhá k tomu, abychom toho dosáhli, protože to není tak snadné. Proto všechny pomocné členy jógy pouze připravují toho, kdo je praktikuje k tomu, aby byl schopen se soustředit, prodloužit své soustředění a setrvat v něm. Pak dosáhne jógy, upevní se v ní a klidně může vše ostatní odložit a nepotřebuje to již praktikovat. Obvykle však skoro každý dodržuje i dále většinu z toho, co mu předtím pomáhalo, protože je to dobré pro něj i pro společnost, v níž se nachází a je pro ostatní příkladem. Jsou ovšem takoví Mistři, kteří potom zdánlivě dělají, co se jim chce, někdy dokonce vypadají jako anarchisti či blázni. Takoví se vyskytují mezi zenovými nebo taoistickými učiteli, i když dospěli k témuž trochu jinými metodami. Ale cíl je velmi obdobný. Zde se již může každý rozhodnout individuálně, co si zvolí.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 13. část
Vysvětlili jsme si, že vše se skládáze tří gun (tamas, radžas, sattva). Jejich mísení, jež má nekonečně mnoho možností, vytváří vše, co vnímáme. Je třeba si ovšem říci, že nejde pouze o to, co vnímají naše vnější smyslové orgány. Takto se praví: „Z gun se skládajítvary hrubohmotné (višéša), jemněhmotné (avišéša), samotné čisté vědomí čili podstata projevu (linga) i neprojevené vědomí, příčina samotné lingy (alinga).“ (Jóga sútry, II. kapitola, verš 19). Je třeba si tedy uvědomit, že vše, co vnímáme (zakoušíme), má povahu těchto tří gun, tvoří též podstatu prvků a smyslových orgánů a existuje jen proto, abychom zažívali zkušenosti a osvobodili toho, kdo je zažívá. (volně dle Jóga sútry, II. kapitola, verš 18). Toto vše vnímápozorovatel, svědek (draštr), který je pouze silou vidění a ačkoli je sám čistý, vidí prostřednictvím vyvstávajících představ. Pouze pro něj existuje podstata toho, co vnímáme (átman). Jestliže dosáhneme konečného poznání, přestane pro nás to, co vnímáme (předmět vidění) existovat, stává se iluzí, hrou tvarů. To však neznamená, že opravdu přestal existovat (pro ostatní), protože máme společnou podstatu s ostatními (puruši) od nás odlišnými. (volně dle Jóga sútry, II. kapitola, verše 20 - 22). Toto složité vysvětlení si můžeme jednoduše přiblížit třeba tím, že ačkoli vnímáme zeď před námi jako iluzi, uhodíme se o ni, když se jí nevyhneme a narazíme do ní. Stejně tak můžeme vnímat i lidi kolem nás a musíme na ně reagovat. Prostě – jsme-li v tomto projeveném světě, musíme ho přijmout a jednat v něm podle jeho zákonů. To tudíž platí i pro naše tělo. My víme, že toto tělo nejsme my, ale zrodili-li jsme se do něj, má to určitý důvod, že v něm máme zažívat zkušenosti dle našeho karmanu a správně je rozlišovat a používat. Proto není správná představa těch, kdo se přestávají svým tělem zabývat tak, až začne chátrat. Již dříve jsme si vysvětlili, že je třeba o tělo též pečovat, ale přirozeně je očišťovat ne s přehnanou narcistní péčí, aby v něm mohla dobře proudit energie propojující je s dalšími jemněhmotnými těly. A tak zároveň vnímáme projevený svět a zároveň víme, že je iluzí a tak se nás některé jeho prožívání nemusí tolik dotýkat. Ovšem často si někteří, spíše studenti než praktikující, toto vysvětlují pouze rozumově, aniž by měli skutečnou zkušenost tohoto zážitku. Ta se tak snadno nezískává. Příčinou takovéto domněnky jenevědomost (avídja). Ta vzniká především tehdy, když se spojí svědek s předmětem vidění (tomu se říká samjóga), pak je mezi nimi vztah vlastníka k majetku. Je-li odstraněna nevědomost, zmizí i tento vztah. To se nazývájednota, nezávislost (kaivalja) svědka. (Jóga sútry, II. kapitola, verše 23-25). Jediný způsob, jak odstranit toto spojení a nevědomost, jerozlišování (vivěka). U toho, kdo toho dosáhl, vznikásedmistupňové poznání pravdy (prádžňa)až ke konečnému cíli. (Jóga sútry, II. kapitola, verše 26-27).
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 12.část
Již jsme si vysvětlili příčiny utrpění (kléši), to, že vytvářejí karman a že karman stále trvá i přes mnoho životů, protože díky němu se zrozujeme znovu a znovu. Abychom odstranili, rozpustili karman, musíme nejdřív vytvářet a hromadit záslužný karman, abychom potom ve zrození měli vhodné podmínky a sílu pro práci na sobě, duchovní rozvoj. Ten je závislý především na probuzení vnitřní touhy po osvobození, po vymanění se z neustálého kola zrozování a umírání (sansára). Tato touha, tedy pozitivní touha, je hnací silou k tomu, abychom hledali, vyvíjeli úsilí, našli v sobě víru ve smysl tohoto konání, otevřelo se nám očišťováním rozlišování (vivéka) a vnitřní vnímání jemnějších úrovní vědomí a začali jsme vyhledávat obdobnou společnost (satsang) a učitele (gurua). Toto vše je již začátek duchovní praxe (sádhana), která nás začne vzdalovat od příčin utrpení. To, co jsme předtím díky zatemnělému vnímání neviděli a považovali za nedůležité, se nám nyní jeví jako zásadní a jiné věci, situace a lidé naopak nepodstatné.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 11.část
Minule jsem skončil nabádáním k tomu, abychom žili a mysleli, prostě jednali pozitivně. Ještě se k tomu vracím, protože jde o dost relativní pojem. V posledních letech vás všichni esoterici povzbuzují k pozitivnímu myšlení, což je směr převzatý především z USA. Tam je pozitivní každý za všech okolností. Musíme pochopit, že pozitivní jednání a myšlení musí být přirozenou součástí vaší osobnosti, ne nějakou maskou. Tady se všichni usmívají, mají se rádi a objímají se, ale uvnitř si myslí něco jiného nebo je to takový naivní postoj. To platí i vůči sobě samotnému. Nemůžeme sebe sama stále přesvědčovat, že je dobře, když je zle. Takový je prostě svět a je často těžké si to přiznat. Pozitivní myšlení je především o upřímnosti, trpělivosti a naději. My musíme být ke druhým upřímní, to je správné. Nebudu nikomu, kdo mně vadí, tvrdit, že ho miluji a objímat ho. Je to nepřirozené, já to vím, on to cítí také a my si tímto jednáním vytváříme nezáslužný karman. Neznamená to však, že bychom měli tedy takového člověka nenávidět, i to by vytvářelo nezáslužný karman. Podstatou pozitivního myšlení a veškeré duchovní praxe je přirozenévyzařování a vysílání lásky ze svého srdce a vůbec celé bytosti. To nejprve prostoupí všechna naše jemněhmotná těla a teprve potom začne díky nim pronikat do fyzické úrovně. Pak bude vaše jednání, slova i myšlení přirozeně prostoupeno láskou a správným, pozitivním konáním. Nebudete se muset přetvařovat a nutit k laskavým a soucitným činům a navíc i druzí budou vaše vyzařování vnímat. Neznamená to, že snad každý, ale vytvoří to tak kolem vás jakousi obranu.
Jiří Mazánek
Rozravy o józe - 10. část
Řekli jsme si, že příčin utrpení (kléš) je pět a zmínili se o čtyřech – nevědomosti, vědomí já, touze po příjemném a nechuti k nepříjemnému. Tou pátou je strach ze smrti, instinktivní lnutí na životě (abhinivéša). Tento přirozený pud je tak silný, že ho mají všechny bytosti ve vesmíru a je vlastní i mudrcovi. Lze jej překonat pouze poznáním a zažitím nesmrtelnosti duše a získáním schopnosti libovolně přecházet hranici mezi oběma stranami Bytí. Toho však dosáhl málokdo, např. Babádží, Šrí Šankaráčárja a pár dalších. Jinak přechází vědomí do zrození ve vyšších úrovních, kde prožívá třeba božské vtělení, jeho blaženost a možnosti, ale znovu se navrací do lidského vtělení, aby mohlo pokračovat na své cestě vzestupu.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 9. část
Řekli jsme si, že se pomocí jógy očišťujeme, abychom se zbavili příčin utrpení nebo je alespoň oslabili a dosáhli soustředění. Důvodem je to, že buď většinu svých činností provádíme pod vlivem svých sklonů, které pocházejí z našich dřívějších činů a vytvořily tak karman. Ten se projevuje tím, že v různých situacích uvolňuje to, co bylo nashromážděno, aby se to vybilo ve zpětných reakcích. Člověk tak nevědomky jedná vždy podle toho, co je obsahem jeho dřívějších činů, které se projevují pomocí mysli a jejích výkonných orgánů a říká, že takový prostě je. A nemůže se z toho vymanit, pokud nezačne na sobě pracovat. V tomto smyslu se také zrozuje do určitých znamení zvířetníku, která se vyznačují určitými vlastnostmi. Nezačne-li na sobě vnitřně pracovat a uvědomovat si sebe sama, nezmění působení planet a bude typickým zástupcem svého znamení, i kdyby dělal, co se dá. V tomto smyslu nám může být ukázkou život Paramahansa Jógánandy, jak ho popsal ve své knize Autobiografie jógina. Tato velmi otevřeně napsaná kniha nám dokazuje, že se lze ze svéhlavého, rozmazleného a neústupného Kozoroha dopracovat k nejvyšší, osvobozené duchovní bytosti. Ale nestačilo jen spálit horoskop a říci, že na něj planety nepůsobí. Ještě mnoho let, i na jeho duchovní cestě pokročilé, se projevovaly vlastnosti kozoroha, jako neochota přijímat rady od duchovně vyspělých osobností a teprve to, že vždy byl trpce poučen nějakým utrpením, ho přivedlo k pokoře.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 8.část
Vysvětlili jsme si, že jóga v pojetí Jóga súter je vlastně praxe, která nás očišťuje. Nazývá se krija jóga neboli jóga činů. Většina lidí, kteří nemají o józe žádnou představu, si myslí, že jogín vlastně nic nedělá, jen sedí a medituje, je prostě líný. To je ostatně nejčastější znázornění jogína. Tuto představu ovšem podporuje mnoho těch, kdo jógu „opravdu“ praktikují, protože se jim skutečně nechce nic dělat, tvrdí, že meditují, aby spasili druhé, kteří ještě nepochopili jejich důležitost a důležitost jógy. Ve skutečnosti se často tito „jogíni“ povalují a sní si o svém osvobození. Vedle toho si pletou svobodnou mysl, nespoutanou touhami a chtěním s nezodpovědným životem. Mnozí z nich sice tvrdí, že je třeba dodržovat celibát, ale podlehnou-li rádi sexu, nechtějí se znát k plodu svého chtění – dítěti, natož aby na něj platili alimenty. Jogín se přece neváže a nežije v rodině, nestará se o děti, ale jen o svou spásu. Tito sobci, kteří chtějí praktikovat tradiční jógu, si vůbec nezjistili sebemenší informace o tom, jak to vypadá v indickém pojetí, o obdobích v životě indického člověka, jejichž součástí je vytvoření rodiny a výchova dětí. Chtějí-li se stát pouze mnichy – což v Indii je umožněno jen některým, kteří jsou toho schopni – měli by mít například souhlas rodičů a hlavně by své mnišství měli skutečně dodržovat. A každý takovýto jógín potom slouží druhým, o sebe se nestará, postarají se jiní, kteří si jeho služby váží.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 7.část
Přiblížili jsme si již to nejzákladnější, co nám dává předpoklady k tomu, abychom mohli praktikovat jógu. Byly to mravně-etické zásady (jama), které vlastně vytvářejí naši osobnost a správné pochopení toho, proč jsme zde. Potom nám nepřijdou tyto zásady nepřirozené a snažíme se je ve svém denním životě naplňovat. K tomu jsou přimknutá doporučení (nijama), která nám usnadní uskutečňování jamy v praktickém životě. Je-li naše pochopení smyslu jógy aspoň částečně naplňováno každodenním pravidelným režimem, můžeme si přiblížit další důležité informace z II.kapitoly Jóga súter, která se zabývá praxí, cestou, což se nazývá sádhana. Od toho je odvozeno, že ten, kdo je na cestě, je sádhak. Praví se zde, že krija jóga neboli jóga činů, očišťujícící jóga se skládá z odříkání, sebezapření (tapas), studia písem odříkávání manter (svádhjája) a odevzdávání všech svých činů Išvarovi (íšvarapranidhána).
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 6.část
Další dvě mravně etické zásady (jamy) spolu dost souvisejí a jsou v dnešní době obzvláště aktuální. První z nich, astéja, by se dala přeložit jako nepřivlastňování, nekradení. Pokud se týká činů, je asi každému jasné, co se tím myslí. Neměli bychom brát druhým, a tím se myslí i společný, státní majetek, to, co nám nepatří. Ale tato zásada proniká mnohem hlouběji, pochopíme-li ji na úrovni slov a myšlenek. Opět se to netýká snad jen autorských práv třeba spisovatelů, skladatelů a podobně, ale i vzájemných vztahů mezi partnery a lidmi. Snažte se vždy být sami sebou, ne někým druhým. Nenapodobujte umělce, politiky, učitele či partnery slovy, gesty, ani jejich myšlením. Postupně takovým přizpůsobováním ztratíte vlastní osobnost a názor, stanete se manipulovatelnými. Ale právě o to usilovaly všechny totalitní systémy, když chtěly mít své stoupence stejné. Mezi ně lze směle počítat nejen systémy politické, jako strany a vlády, ale také různé církve a náboženské sekty. Žádný správný duchovní učitel (guru) neučí žáky závislosti na něm, na nauce, ale naopak podporuje osobité vlastnosti jedince a jejich rozvíjení jeho vlastní, individuální, duchovní cestou. Proto není dobré se v partnerském vztahu přizpůsobovat tomu druhému nebo toho druhého se snažit přizpůsobit sobě. Po nějaké době se to vymstí. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že každý vztah je vzájemný kompromis, navíc časem se vyvíjející, a tak si spolu citlivě vždy probírat to, v čem se přizpůsobíme , aby to neutlačovalo naši osobnost.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 5.část
Řekli jsme si něco o doporučeních (nijama) pro ty, kdo chtějí cvičit jógu. Ve skutečné józe je však zpočátku nejdůležitější pochopit samotnou její podstatu, která je v tom, že vás vede k nalezení smyslu života –toho, proč jste se vůbec zrodili a co zde máte činit.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 4.část
Jestliže si chceme vytvořit pro sebe nějaký řád, pravidla, podle nichž se budeme řídit a nemáme nebo nechceme učitele, obvykle si stanovíme to, co u sebe považujeme za důležité, nebo se inspirujeme nějakým spisem. V tomto směru jsou Jóga sútry velice přesné a podnětné. Jejich doporučení (nijama) praví, že je třeba dodržovat čistotu (šauča). Je tím míněna hlavně tělesná očista, jak vnějšího těla, tak i jeho otvorů či dutin, v nichž se hromadí nečistoty, které mají vliv jednak na zdraví, proudění energie, ale i na mysl. Čistí se tedy nejen ústa, jazyk, zuby, ale i uši, nos, žaludek, konečník či střeva. Tyto praktiky nazývané očistná cvičení (krije) lze nalézt především v hathajógických příručkách. Pro nás je důležité si uvědomit, že není třeba to přehánět, neb jak se praví jinde, tělo se vzápětí hned zase začne uvnitř znečišťovat. To platí i pro vegetariánskou stravu, která čistí tělo – pokud je ovšem vhodně, individuálně zvolena. Musí se zvolit střední cesta, protože nelze vždy vše dodržet a pak se tělo stane na příjmu pouze čisté stravy závislé a jakékoli vybočení způsobuje problém. Indičtí bráhmani to řešili tím, že všude s nimi jezdil jejich kuchař a jinou potravu nepřijímali.
Jiří Mazánek
Prosba o sponzorování CD
Milí posluchači, v současné době dokončuji NOVÉ CD, KTERÉ BUDE HLUBOKOU ŠAMANSKO-SÚFÍJSKOU MEDITACÍ S TANTRICKÝMI PRVKY OBRACEJÍCÍMI SE K MATCE.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe - 3.část
Již jsme si řekli, že většina lidí hledá štěstí. Pod tím si jistě každý představuje něco jiného, svého, ale podstata je u všech stejná – mít klid v mysli i okolí, nemuset se zabývat starostí o hmotné zabezpečení, být zdravý a moci si dělat to, co chci. Nemusí každý usilovat o toto vše, prostě nechce jen trpět. Když to vezmeme z toho vyššího hlediska, jde vlastně o projev sobectví. Nikde tu není místo pro druhé. Ti jsou možná zahrnuti do toho klidu v okolí, což je třeba rodina, děti, přátelé, ale pokud si s nimi přestáváme rozumět, jsou z toho vyloučení a nejlépe chceme mít od nich pokoj. Že je třeba vyvinout úsilí o vzájemné pochopení, vcítění se, toleranci nebo i kompromisy, teda situace, které nastávají skoro každý den, s tím takový člověk nepočítá. Není zde místo pro službu druhým, pro spolupráci s nimi, když to není pracovní záležitost, je to spíše otázka toho, aby mu dali ostatní pokoj, on se uzavřel do své ulity a tam si užíval. Kdyby mu to chtěl někdo narušovat, je vyloučen. To je projev normálního sobectví a není nijak vzácné. Většina lidí svým způsobem takovýto život naplňuje a stará se jen o sebe.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe – 2.část
Přestože je základní spis o józe Jóga sútry již tak starý a bylo k němu napsáno mnoho komentářů jak indickými učiteli, tak i západními, převládá stále v povědomí většiny lidí západního světa, že jóga jsou jen pozice (ásány), do nichž je třeba se co nejvíce zakroutit. Tyto domněnky vznikly jednak proto, že lidé si lépe představí nějaké cvičení než abstraktní učení, dále jsou podporovány tělocvikáři a rehabilitačními pracovníky, kteří některé cviky převzali a v neposlední řadě fantastickými vyprávěními o schopnostech jogínů, kteří leží na hřebíkách, jsou zakopáni pod zemí po mnoho dnů nebo dokonce létají vzduchem, či hypnotizují pohledem. Toto vše souvisí s jógou jen velmi okrajově.
Jiří Mazánek
Tantra (dokument) - recenze na film (Benjamin Tuček)
V posledních letech se u nás velmi rozšířily kurzy tantry a kupodivu také počet lidí, kteří se o jejich absolvování zajímají. Můžeme si je zhruba rozdělit do několika skupin. Asi největší jsou kurzy vedené Johnem Hawkenem a jeho žáky, dále je to směr odvozený od Osha a jeho žáků (případně Margo Anand), pak tu máme nespočet tantrických masážních salonů či samozvaných tantrických masérů a masérek, a nakonec různé ženské skupiny a skupiny bohyní a čarodějek. To vše lze nalézt na internetu a v ezoterických časopisech. Ale dosud tu nebyl žádný filmový dokument, kde by byly přímo ukázky z takového tantrického semináře.
Jiří Mazánek
Rozpravy o józe
O tom, jak je stará jóga, se můžeme jen domnívat, protože v Indii, kde má původ, bylo odpradávna zvykem, že se nic nezapisovalo, ale předávalo ústně od učitele (gurua) k žákovi. Tyto poznatky byly v jazyku seslaném od bohů zřecům čili ršijům, nazývaném sanskrt a psaném později v písmu dévanágarí. Navíc, aby se lépe zapamatovaly, byly ve verších a zpívaly se nebo rytmicky recitovaly. Také se v nich nic nevysvětlovalo – na to byl guru, pokud to uznal za vhodné – jen konstatovalo, takže byly maximálně zhuštěné a stručné. Teprve mnohem později, v prvním tisíciletí našeho letopočtu se začalo zapisovat. A tehdy vzniklá první dílo o józe od Mistra Pataňdžalího Jóga sútry. Z něj potom vycházejí všechny školy jógy, které známe a stavějí třeba jen na jedné sentenci celou svou teorii i praxi. Vrátíme-li se však zpět, tak můžeme říci, že v archeologických nálezech z tehdy slavných indických měst Móhéndžódára a Harappy se našla pečetidla, na nichž jsou osoby sedící v jógických pozicích. Takže již před 5.000 lety byla jóga známa, a když si uvědomíme, že se musela její nauka a zkušenost dlouhou dobu rozvíjet, než se ustálila, pak vznik jógy je ještě dále.
Jiří Mazánek
Mantra jóga
V posledních letech se do podvědomí široké veřejnosti dostalo slovo mantra. Zvykli si je lidé užívat, když chtějí mluvit o něčem, co se opakuje jako zaklínadlo či sugestivní formulka. Něco pravdy na tom je, ale skutečnost je mnohem hlubší a je třeba ji znát, abychom dosáhli účinku mantry. Tak předem – slovo mantra pochází ze sanskrtu, staroindického jazyka bráhmanů, obětníků, obřadníků a ršijů čili mudrců, kteří nazírali nejvyšší Pravdu v meditaci. Při ní jim také byly tyto mantry sdělovány i účel, k němuž mají být užity. Samotné slovo mantra má kořeny ve dvou slovech v sanskrtu. Jedním je manas neboli mysl a druhým trája neboli čistit. Mantra tedy slouží k čištění mysli. Proč se má mysl čistit se dozvíme v nejstarším spisu o józe Jóga sútrách od mistra Pataňdžaliho. V něm se hned na začátku praví, že jóga je zastavení toho, co vyvstává v mysli (látce mysli – čitta). Je-li dosaženo tohoto zastavení vyvstávání, jsme v tom pravém, vlastním stavu vědomí (svarúpa). Jinak na sebe mysl bere různé proměny. To je teorie v první kapitole spisu a v druhé je praxe. Zde se praví, že jóga se skládá z odříkání (tapas), recitace a naslouchání manter (svádhjája) a odevzdávání všech svých činů nejvyššímu Pánovi (Íšvarovi). Sútry nám jen sdělují již zkušenostmi získané poznání v co nejstručnější formě a předpokládají, že čtenáři je vysvětlí guru. Proto o tom, jak praktikovat mantry se v Jóga sútrách již nic nepraví.
Jiří Mazánek
TANTRA - cesta lásky a požitku
Pro většinu lidí na Zápavě se slovo tantra stalo synonymem pro vrcholný sexuální prožitek, něco, co se jen tak každému normálnímu člověku nepoštěstí, ale tantrici to prožívají bez problémů každý den, K tomu i přispívají nabízené kursy, kde se prý toto vše můžete naučit. A ono to láká. Přinejmenším se muži těší na to, že si užijí s nějakou neznámou, mladou, sexuchtivou ženou a ženy, že si najdou nabitého nadsamce. Skutečnost je taková, že většina lidí je normální ba dokonce stydlivá, přesto se na ty kursy hlásí, aby se svých zábran zbavila. To se jim možná podaří, protože s neznámým člověkem, který přichází se stejným záměrem, to jde lépe než s vlastním partnerem. Pak se to už začíná blížit něčemu obdobnému jako je prázdninový zálet s někým cizím nebo až swingers party. A účastník kursu si myslí, že dostal základy tantry. Ó, jak se nekonečně mýlí! Nepochopil vůbec nic z tantry, ale nemůže za to, protože přijal jen to, co mu bylo řečeno.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
