Rozpravy o tantře – 26. část

Již při vysvětlování njásy a muder jsme se mohli setkat s tím, že jsou součástí různých obřadů, rituálů.Těch je v tantře velmi mnoho, některé každodenní, jiné příležitostné.

Protože se provádějí k různým božstvům a za různými účely, mají také různé názvy. Všeobecně by se však dalo říci, že jde o púdžu, jadžňu, případně hómu.   

Púdža

Púdža se provádí denně k vyjádření oddanosti většinou k osobnímu božství (išta dévata). Šakta uctívá bohyni (Déví), višnuista Višnua nebo jeho projevy a avatáry (Nárájana, Kršna), šivaista Šivu, atd. Pro všechny uctívače je však společné uctívání pěti základních božstev (paňča dévata), kterými jsou Áditja (Slunce), Ganéša, Déví, Šiva a Višnu nebo Nárájana. Potom se uctívá domácí božstvo (kula dévata). Pak jsou púdži k dosažení nějakého cíle (kámja), kterým musí předcházet vyslovení konkrétního přání (sankalpa). Všeobecně se však dá říci, že jsou púdža domácí a chrámová. Pro púdžu domácí, kterou většinou provádí otec rodiny, si vytvoříme vlastní oltář. Na něm máme obraz svého domácího nebo osobního božstva a gurua. Dále by tu měly být zastoupeny všechny živly - květiny (ákáša), čistá voda, svíčka nebo kahan (oheň), vonná tyčinka (vzduch) a vonný olej (země). Před púdžou bychom se měli vykoupat, čistě obléknout a mít vyčištěné i sedátko před oltářem. K obřadu je potřeba s výše zmíněnými dohromady 16 součástí a je přesně daný, velmi komplikovaný. Podstatou je očištění sebe a vyjádření oddanosti božstvu.

Chrámová púdža je ještě složitější, proto ji provádějí léta školení bráhmani, je delší, je více oltářů, velké sochy, které se každý den probouzejí, omývají, oblékají a zdobí, aby se večer opět ukládaly ke spánku. Také se púdža provádí vícekrát za den a na přání zájemce. Každé ráno a večer, případně v poledne, se koná obřad stejný po celé Indii, který se nazývá áratí.

Jadžňa

Slovo jadžňa, které pochází ze sanskrtského slovního základu jadž, znamenajícího obětovat, si na Západě překládáme jako oběť. Ve skutečnosti jde o pět velkých obětí (panča mahá jadžňa), které se od sebe liší. Denně je musí provádět bráhmani.

Hóma (déva jadžňa) je oběť, kterou by měli ráno a večer denně provádět hospodáři. Je to vyjádření lítosti a pokání rostlinné stravě za to, že ji požíváme a předtím se musela upravovat např. sekáním, drcením atd. Do ohně se vhazuje rýže, lije ghí apod. a pomocí manter se děkuje za stravu.

Bhúta jadžňa (vali) je oběť dévům (bohům), bhútům (nadpřirozeným bytostem), jiným duchům a zvířatům.

Pitr jadžňa (tarpana) je oběť našim zesnulým předkům (pitrům).   

Brahma jadžňa je studiem véd.

Manošja jadžňa (nri jadžňa) je oběť hostům a lidem vůbec.

Těmito pěti oběťmi si uctívač vytváří správný vztah se všemi bytostmi i rostlinami.

Hóma

Nejužívanější ze všech je hóma. Je to ohňová oběť prováděná v jámě na oheň (kunda), kde oheň je tím, kdo donese oběť k bohům (dévům). Oheň je nejprve posvěcen mantrou Vam vahni čaitanjája namaha a dostane jméno. Potom se provádí meditace na tři nádí a Pána ohně (Agniho), dále na išta dévata. Pak se učiní šadanga njása a do ohně se dřevěnou lžící vlévá přepuštěné máslo (ghí) s mantrou začínající óm a končící svaha. Je velké množství různých druhů hóm, které se provádějí k různým příležitostem - svatba, obřad posvátné šňůrky, sliby nazývané vrata atd. Všeobecně se hóma dělí na védskou, puránckou a tantrickou.   

Vrata

Vrata je obřad, který se koná příležitostně a patří mezi dobrovolné činy, které podporují naše ctnosti a mohou nám přinést užitek, který z nich plyne. Je jich velmi mnoho druhů. Mezi nejznámější patří džanmaštámí (Kršnovy narozeniny), Šivarátrí (Šivova noc), Durga púdža (na počest Durgy), navárátrí (devět nocí) na počest Déví v podobě Durgy, Lakšmí a Sarasvatí a mnoho dalších. Při každém takovém obřadu jsou obvyklé různé zákazy, například požívání masa i ryb, pití vody, drží se půst, celibát a mlčení. Vše je potom zakončeno  velkou hostinou (havana).

Čakra púdža

Název se nejčastěji překládá jako kruhový obřad. Je nejobvyklejším námětem senzacechtivých novinářů a pisálků o tantře na Západě, protože je považován za jakési tantrické orgie, skupinový sex či swingers party. Jako vždy je to všechno trochu jinak. Abychom to správně pochopili, musíme si vysvětlit několik souvislostí. Čakra púdža patří mezi obřady, kde se pracuje s paňča tattvou, neboli pěti živly, jinak se častěji užívá termín paňča makára, tedy s pěti ingrediencemi, které v sanskrtu začínají na písmeno M (v sanskrtu makára). Takových obřadů je více druhů a všeobecně se provádějí skupinově v kruhu (čakra). Účastní se společně muži (bhairava) i ženy (šakti, bhairaví). Sedí se střídavě muž a žena tak, aby šakti byla vždy vlevo od muže. Vedoucí kruhu (čakry), Pán čakry (čakra svámin nebo čakréšvara) sedí uprostřed kruhu se svou šakti a zde jsou i všechny ingredience potřebné k obřadu. Během obřadu všichni jedí, pijí a uctívají  společně. Mezi účastníky není žádný rozdíl v kastách, není zván pouze pašu. Kdo je to pašu? Duchovní hledači v indickém kastovním systému se dělí podle toho, jaká guna v jejich povaze převládá. Divja jsou bráhmani (kněží), u nichž převládá čistá, vyrovnaná guna sattva. Vírja (síla) jsou kšatrijové (dříve králové, válečníci, dnes řídící pracovníci), u nichž převládá aktivní, činorodá guna radžas. Pašu jsou vajšjové (obchodníci, řemeslníci) nebo šúdrové (sluhové, dělníci), u nichž převládají guny radžas s tamasem a tamas, tedy guna líná, otupělá, plná nevědomosti. Ti nemohou v duchovní praxi moc dosáhnout, měli by se pouze nechat vést. Vliv těchto gun se projevuje na úrovni materiální hlavně v těchto třech sklonech - jedením a pitím, čímž se sytí tělo potravy (annamaja kóša) a sexuálním stykem, jímž se rozmnožujeme. (Podrobněji si o tom povíme v další kapitole.) Očištění těchto činností je cílem obřadu panča tattva neboli panča makára. Ingredience začínající na písmeno M jsou tyto: madja (víno), mánsa (maso), matsja (ryba), mudra (pražmo, pražený nezralý ječmen) a maithuna (soulož). Slovo mudra zde neznamená gesto rukou nebo pozici v hatha józe, ale opraženou obilovinu. V esoterických tantrických textech se víno nazývá kárana vari nebo tírtha vari a soulož lata sádhana neboli sádhana s ženou (šakti). Pátý prvek, soulož, ovšem dostal i jména podle toho, jaký ze tří typů sádhaků jej prováděl.

Všechny prvky musí být očištěny (nebo jejich náhražky), posvěceny a odpovídajícím rituálem první čtyři požity. Tantra zakazuje jejich nevhodné požívání, pokud nebyly předem očištěny (šódhana). Po nich by měla následovat soulož lata sádhana. V tantře však nejsou možné výstřelky, úlety. Mezi pravé tantriky se nepočítají ti, kteří mají velkou fyzickou sílu, jsou velcí jedlíci a pijani, či mají velkou sexuální energii. Jsou jimi ti, kdo ovládají své smysly, obětovali svůj chtíč a vášeň a vždy jsou ponořeni do uctívání. Proto je v podstatě k celému obřadu čakra púdži připuštěn pouze vírja sádhak.

V indických písmech je mnoho esoterických i dalších výkladů toho, co ve skutečnosti ingredience začínající na písmeno M znamenají, protože je v duchovní praxi zakázáno pít víno, jíst maso a souložit s cizí ženou.

Nabízím tento výklad. Víno (madja) nebo opojný nápoj symbolizuje živel ohně a extatický stav vědomí. Objevuje se to skoro ve všech tantrickcýh popisech bohyní, například i v čakrách. Je to směs slin, sekretu jóni a lingamu. Maso (mánsa) symbolizuje živel vzduchu a je to felace neboli cunnilingus v kaki ásaně (pozice 69). Ryba (matsja) symbolizuje vodní živel, ženské lůno (jóni), neboli chrám brahma a jeho uctívání pomocí cunnilingu (lízání). Pražené obilí (mudra) symbolizuje živel země a pozici (ásanu), která podporuje při spojení zažehnutí vnitřního ohně kundaliní šakti. Sexuální spojení (maithuna) má spojit mužskou i ženskou tekutinu a symbolizovat tak přepuštěné máslo (ghí), které se při obřadu s odpovídající mantrou vlévá do obřadní jámy s ohněm (kundy).

Jak již bylo dříve řečeno, čakra púdža se provádí výjimečně, s výjimečnými, vysoce vyspělými tantriky a tantričkami, protože skupinová energie je velmi silná a jen pod vedením kompetentního gurua z ní lze získat prospěch.

Častější je meditace na jóni šakti, libovolně vybrané ženy, bez ohledu na její stáří. Jóni je chrám, jímž se vstupuje do nejvyššího, neprojeveného bytí (brahma), symbolizuje kosmické lůno a má v tantře nejvyšší hodnotu.

Na závěr této kapitoly by bylo dobré se zmínit o školách tantry. Jsou v podstatě tří typů. Šamaja mat má starobylý původ ve védských obřadech a jeho uctívání se skládá především z obětí a pokání. Kaul mat se dělí na cestu pravé ruky (dakšina čára)  a levé ruky (váma čára). Slovo kaul znamená vyšší bytí. Cesta pravé ruky (dakšina čára) nevyužívá při praxi soulož, pracuje především s jantrami, mantrami, uctíváním a meditací. Cesta levé ruky (váma čára) je pouze pro ty, kteří dokáží zůstat vyrovnaní a soustředění, sebe si vědomí za všech okolností. Ti jsou schopni vychutnat si potěšení smyslů (bhóga), aniž by se dotklo jejich mysli. Pomocí uctívání se jim splní všechna jejich přání a zároveň směřují k osvobození (mókša). Ti praktikují též paňča makára sádhanu. Třetí škola je smíšená, kombinujcící obě - mišra mat.

Jak jste mohli ve stručnosti poznat, jsou různé druhy uctívání podstatou celé tantry. Pro jejich správné provádění, které přinese výsledek, je však potřeba mít kvalifikovaného učitele. Ten je ostatně základem celé tantrické praxe.