Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 9. část

Většina lidí mluví o sedmi čakrách. Skutečností však je, žečaker je šest, protože čakry jsou stále ještě součástí těla v jeho úrovní hrubohmotné a jemněhmotné, což odpovídá jednotlivým živlům (tattvám), jimž přísluší. Jimi stoupá kundaliní šakti, než se spojí v šesté čakře se Šivou, mužskou polaritou. Potom již vědomí vchází do bindu, transformačního bodu a tím do jiné dimenze bytí v sahasráře. Proto je sahasrára již mimo čakry a mluví se o jejím významu samostatně. Proto je ve všech starodávných Písmech popisováno vždy šest čaker včetně toho asi nejznámějšího spisu Šat čakra nirúpana, tj. v překladu Popis šesti čaker. Samozřejmě, že je mnohem více dalších čaker jak vedlejších, tak pod úrovní první čakry, ale jejich význam není tak důležitý. My tedy začneme popisem první čakry.

25.8.2014 v 13:15 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 475 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 8. část

Nyní se seznámíme podrobněji s čakrami. Na začátku si nejprve připomeneme, že lidské tělo se skládá z těla fyzického, hrubohmotného (sthúla šaríra), těla jemněhmotného (súkšma nebo linga šaríra) a věčné podstaty (átma). Fyzické tělo má za základsedm složek (dhátů). Jsou to tyto následující, které navzájem vznikly různými druhy přeměn: esence (rasa), krev (rakta), případně menstruační krev (artava), maso (mánsa), tuk (méda), kost (ašti) morek (maddža) a semeno (šukra). Ženské semeno se nazývá strí šukra, případně šónita. Semeno ovšem není jen ve varlatech, ale proudí celým tělem v jemných kanálcích nazývaných šukraváhiní nádí. Všem sedmi dhátům odpovídají bohyně (dákiní), které sídli v sedmi lotosech (čakrách), počítaje v to i sahasráru. Všemi těmito sedmi dháty prostupuje substance ódžas, která je jejich podstatou a dává jim vitalitu.

7.7.2014 v 10:50 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 453 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 7. část

Každý už jistě pochopil, že čakry jsou součástí jemněhmotného těla a jsou napojeny na celý energetický (pránický) systém, který se skládá z nesmírného množství kanálků (nádí), jimiž tato energie tělem proudí. Tak jako hmotná energie (anna) vyživuje fyzické tělo, takživotní energie (prána)vyživuje jemněhmotné tělo. Tuto pránu přijímáme více cestami. Jednak je také obsažena v potravě – proto je důležité, zda jíme stravu na pránu bohatou, což je správně volená vegetariánská dieta, zde záleží též na zpracování a kořenění potravin. To závisí také na genotypu člověka, jeho fyzických a psychických dispozicích, dále prostředí, kde žije a podle toho všeho musí individuálně vše sladit. Tím vším se zabývá ájúrvéda.Prána se ovšem přijímá především prostřednictvím dechu. Vedle toho je to takékůží celého těla, je-li uvolněné a je-li přijímání podpořeno vědomím. Dále je tojazykem, dlaněmi, oblastí solárního plexu (kolem pupku) i pohlavními orgány. V těle se tato prána rozděluje pro přehlednostna pět druhů energií, z nichž každá má svůj název a na starost určité činnosti. Aby to bylo ještě trochu složitější, tak ta nejdůležitější z nich se nazývá opětprána. Zjednodušeně se dá říci, že odpovídá za vše, co se přijímá. Nejdůležitější z toho jenádech. Je třeba si uvědomit, že vzduch není prána, ale že ve vzduchu je prána obsažena, ale nezávisí na něm. Prána je tím, co oživuje naše tělo a udržuje je při životě. Proto je možné, když se naučíme vstřebávat pouze pránu, nepřijímat ani potravu, ani vzduch. U potravy to lze třeba celý život, ale u dechu pouze 49 dní, pak tělo začne odumírat.

2.6.2014 v 17:25 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 352 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 6. část

Mluvili jsme o tom, že v energetickém těle (pránamaja kóša) proudí energie kanálky nazývanými nádí, z nichž je nejdůležitějších čtrnáct a opět z nich jsou tři hlavní – ida, pingala, sušumna. Avšak nejdůležitější jesušumna. Také ona vychází z první čakry a z hlediska jemněhmotného těla prochází jeho páteří vzhůru do šesté čakry v mozku. Vlevo od ní směřuje vzhůru ida a vpravo pingala, které potom končí v odpovídajících nosních dírkách. Každá z nich se však otáčí kolem sušumny jako dva hadi a vždy se kříží v čakrách.Idajakoměsíční nádímá bledou, mdlou barvu jako Měsíc a obsahuje nektar.Pingalajakosluneční nádímá rudou barvu a obsahuje jed. Všechna tři nádí jsou spojena v první čakře, která se proto také nazývájukta trivéní, spojení tří řek. Všechna tato tři nádí se setkávají opět v šesté čakře, která se potom nazývámukta trivéní, spása tří řekjinak téžspojené třířečíaspásné třířečí (trojříčí). To je proto, že tato nádí symbolizují tři nejsvatější indické řeky – Gangu (ida), Jamunu (pingala) a Sarasvatí (sušumna). Na soutoku těchto tří řek v Illahábádu se koná největší hinduistická pouť kumbha méla. Je to totiž místo, kde se setkává svět lidský a božský, obdobně jak je tomu v šesté čakře.

28.4.2014 v 17:46 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 523 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 5. část

Zatím jsme si vysvětlili, že projevením se brahma prostřednictvím ómvznikly čas (kála), protor (déša) a atom (anu, patra). Spojením Šivy a Šakti vznikají další purušové (Šivové a Šakti). Jejich jemněhmotná těla mají mysl (manas), která je složena z látky mysli (čitta) a díky vyvstávajícím v ní myšlenkám vzniká individuální já, ego (ahankára). Mysl je osvěcována intuicí, rozlišovací schopností (buddhi), která jí dává možnost sjednocení se s brahma. Vjemy z vnějšího ale i vnitřního světa přinášejí orgány vnímání (džňánéndrije). Pokud se tyto ztotožňují s otisky těchto vjemů v mysli a reagují na ně prostřednictvím orgánů činnosti (karméndrije), roste význam ega (ahankáry) a člověk se více vzdaluje možnosti jednoty s brahma a získání nejvyššího poznání. K němu je jednak přitahován a zároveň od něj vzdalován polaritními silami máji. Ta svou odpudivou silou vytváří iluzi toho, že tento svět je skutečný a naopak vše ostatní je neskutečné. Pouze pomocí duchovní cesty (sádhany), k níž jsme přiváděni díky karmickým zásluhám, se můžeme začít vymaňovat z vlivu odpudivé síly máji. Obvykle potkáme ve správný čas duchovního učitele (gurua), který nám dává individuální pokyny, abychom směřovali k probuzení své intuice a mohli se postavit na vlastní nohy.

31.3.2014 v 8:39 | Karma článku: 7.73 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 4. část

Řekli jsme si, že tantra je holistická celostní nauka, protože ve svých cvičeních využívá mnoha různých technik, které správně dohromady propojeny dokážou přivést člověka k Nejvyššímu poznání. Abychom však věděli, proč se tato cvičení provádějí a mohli je provádět správně – což je zvláště pro západního, pochybovačného a rozumářského člověka důležité – musíme poznatsložení našeho těla (mikrokosmos)a jehovztah k vesmírnémuprojevu (makrokosmos). Nemůžeme zde používat termíny Šiva a Šakti a přitom pořádně nevědět, co znamenají. Říci totiž, že Šiva je muž a Šakti žena, je opravdu velmi zjednodušené. Proto musíme jít až k počátku všeho. Než vznikl náš svět, byloneprojevené bytí (brahma). Neprojevené znamená, že jen existovalo a v něm bylo vše v zárodku. V tomto stavu neprojevení se, (avjakta) zažívalo přívlastky, které vyjadřujeme jakosat-čit-ánanda. (Bytí – Vědomí – Blaženost). Je to jen slovní snaha sdělit, že v tomto stavu plně existovalo, bylo si ho nepřetržitě vědomo a že byl tento stav nejvyšší blažeností. Vše, co zažíváme v našem lidském projevu, je jen částí, odleskem tohoto stavu. Tak, jak se potom tento stav projevil (pravrti), tak usiluje duchovní cesta zase o návrat do něj (nivrti). V tomto brahma vzniklo potom vlnění, touha se projevit a z něj povstalprvotní zvuk óm (aum). Ten není od brahma oddělen, proto je tento zvuk brahma sám (pranáva , nádabrahma). Jeho odpudivou silou vzniklčas (kála), protor (déša) a atom (anu, patra). Tyto čtyři základní ideje, které jsou nehmotné,daly vzniknout polaritě, tedy dvěma silám – přitažlivé a odpudivé, kladné a záporné,purušovi a prakrti, šivovi a šakti. Jejich spojením, které stále probíhá, začali vznikat další purušové, čili živé bytosti. To je symbolicky vyjádřeno v nejzákladnějším grafickém znázornění tantry v jantře nazývanéšrí jantra. Aktivní, tvořivou energii šakti znázorňuje trojúhelník postavený na špici, pasivní, mužskou energii trojúhelník postavený na základně. Uprostřed nich jebod (bindu)symbolizující místo přechodu z neprojeveného bytí do projevu a stejně tak i návratu zpět.

25.2.2014 v 15:28 | Karma článku: 7.09 | Přečteno: 485 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 3. část

Teprve nyní, kdy jsme si řekli pár základních informací, se můžeme dostat k definici tantry. Tak je tomu ve všech indických filosofických a duchovních spisech zvykem, když se vykládají nějaká učení. Ale jako vždy, i zde má každý sanskrtský výraz více významů, v nichž se užívá a záleží tedy na kontextu.Tantra znamená především vlákno, nit, předivo, to, co vše spojuje a propojuje, aby bylo dosaženo celistvosti. Míní se tím mnoho oddělených postupů, procesů, které mohou existovat samostatně, ale propojí-li se navzájem, dostávají jiný význam a dosahují jiných výsledků. A to je smyslem tantry – navléknout všechny tyto korálky na nit a vzniklý růženec (v Indii mála) slouží k něčemu vyššímu a pomocí něj vyššího dosahujeme.

29.1.2014 v 9:28 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozhovor s Ing. Jiřím Mazánkem

Rozhovor s Ing. Jiřím Mazánkem (učitelem jógy, tantry, vydavatelem, autorem knihy "Píseň mého srdce 1" a hudebníkem meditační a duchovní hudby ) Dotazy kladl Jan Jelínek, distributor knih, Knihkupectví Hledající

18.12.2013 v 12:01 | Karma článku: 7.77 | Přečteno: 442 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 2. část

Nyní jsme si nastínili důležitost duchovní cesty a gurua. Jak souvisí tantra s duchovní cestou a proč je zrovna ona celostní? Jak jsme si řekli, je duchovních cest mnoho. Ve skutečnosti je však pro každého jen jedna, ta jeho individuální, vlastní. Protože to většina lidí, či hledajících sama nepozná, obrací se na duchovního učitele. Pokud je to opravdu guru – protože dnes se vyskytuje zvláštní druh člověka, a to duchovní učitel, ve velmi hojné míře, ale obvykle se jím sám vyhlásil, nebo si ho vyhlásí lidé sami – tak dokáže rozeznat, co jeden každý žák neboli čéla či šišja potřebuje a průběžně mu poskytuje osobní vedení. Svými radami a doporučeními ho k sobě neváže, naopak ho učí, jak má sám nalézt vnitřní svobodu. To je totiž vedle nejvyššího poznání pravý smysl duchovní cesty. Dnes ale většina „gurů“ místo toho na sebe žáky váže, udržuje si je sliby dalších skvělých cvičení, obvykle tajných, která nikde jinde nezískáte a vytváří tak tzv. svoji cestu, školu, učení, které je samozřejmě lepší než ty druhé. Ve skutečnosti však všechny pravé cesty usilují o totéž – aby člověk našel sebe sama, svého vnitřního učitele a ten ho vedl. A zde je další nebezpečí. Vedle těchto žáků – ovcí, kteří bez učitele neudělají ani krok, ve všem ho napodobují, citují a jsou na něm závislí, jsou tu zase jiní hledající, kteří říkají, že žádného gurua nepotřebují, protože mají toho svého vnitřního. To se podařilo ve světě jen několika málo vyvoleným. Je až s podivem, kolik však je u nás takových vyvolených. Mít učitele není nic podřadného, učí to pokoře, službě a poznání sebe. I ti největší guruové měli svého duchovního učitele, po celý život mu byli vděčni a vyjadřovali mu úctu.

2.12.2013 v 8:30 | Karma článku: 7.85 | Přečteno: 511 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o tantře – 1. část

Doufám, že tyto promluvy aspoň u někoho změní pohled na toto hluboké indické učení, které sahá až někam do prehistorie této země, ale jak si ukážeme, spíše i lidstva vůbec. Dnes je výraztantrav tzv.západním světě hodně znám a skloňován ve všech pádech. Hlavně díky senzacechtivým novinářům si každý vytvořil jasnou představu, že jde o jakýsi neuvěřitelný, božský sex. Zpětným odrazem se toto „poznání“ vrátilo do Indie, která je nesmírně puritánská a tam je turistům a vůbec lidem podávána tantra nějak obdobně. Obzvláště na těch několika místech, co ještě zbyla, kde jsou tzv. erotické chrámy. Ve skutečnosti tyto chrámy vyjadřují něco zcela jiného. Ale abyste to pochopili, musíme si toho ještě mnoho vysvětlit.

29.10.2013 v 13:49 | Karma článku: 13.44 | Přečteno: 826 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 24. část

První kapitola Jóga súter tedy vysvětluje teorii, druhá praxi jógy. Jak jste jistě pochopili, tak nejdůležitější ze všeho jsou naše mysl a naše činy.Třetí kapitolase nazýváVibhuti (Nadnormální, božské síly)a má 56 veršů. V nich se většinou popisují výsledky jógických cvičení a uvádějí příklady různých druhů soustředění a co lze díky nim dosáhnout nebo poznat. Nejzásadnější jsou však počáteční verše, které definují zbývající tři stupně osmistupňové jógy. Jak jsme si řekli, prvních pět stupňů je pomocných, protože nás jen připravují na to, co je skutečná jóga, tedy na schopnost se soustředit.Upření pozornostise nazývádhárana, její prodlouženímeditace (dhjána)a zmizení pozorovatele, předmětu i procesu pozorování tedypoznání vlastní podstaty předmětu je soustředění (samádhi). Protoževšechny tři stupněplynule časem do sebe přecházejí,nazývají se souhrnně svázané (samjama). Provádí-li se tato samjama, je dosahovánojednobodovosti (ékágrata)a zmizí rozptýlení mysli. Jógin také může poznat svá minulá vtělení. Z toho nejdůležitější je však díky samjamě nalézt v sobě podstatu, která přetrvává přes všechny změny těla i času a ztotožnit se s ní. Teprve při uvědomění si její čistoty a nedotčenosti čímkoli, dosahujemenaprosté svobody (kaivalja).

23.9.2013 v 18:13 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 330 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 23. část

Ve volném výkladu Jóga súter jsme dospěli k závěru. Dalo by se vysvětlovat ještě dlouho, ale my si nyní provedeme jakýsi stručný přehled. Pradávné učení jógy se předávalo ústně po tisíciletíz učitele na žáka (parampara). Je v něm vyjádřenavěčná nauka o jediném Bohu (sanátana dharma), jednotném řádu všeho ve vesmíru, nezávislém na jakémkoli náboženství či církvi, platném pro všechny bytosti bez výjimky. Tyto pravdy byly později sepsány ve védách (snad 1.500 let před n.l.) a rozvinuty v dalších, z nich odvozených písmech. Veškeré toto vědění čipoznání bylo sděleno mudrcům (ršíjům) zřením v meditacích.Praktickým projevem a cestou k dosažení této spásy zjevené v písmech byla jóga (sjednocení, spojení s nejvyšším Já). I ta byla předávána z učitele na žáky a zdá se, že první, kdo její nejzákladnější podstatu sepsal, bylPataňdžali.Kdy to bylo, se přesně neví. Vše sepsal do tzv. Jóga súter neboli Rozprav o józe. Sútry jsou co nestručnější poučky ve verších, které se recitují či zpívají, vyžadující vysvětlení od učitele. Jóga sútry jsou považovány za nejzákladnější dílo o józe, proto k nim udělalikomentáře (bhášja)slavní mistři, nejznámější z nich jsou Vjása a Vačaspatti Mišra. Ale je jich mnoho dalších, skoro každý větší guru se k nim vyjádřil. Na jejich základě potom vznikaly různé druhy jóg, které dostávaly jméno podle toho, co si vzaly za základ – rádža, bhakti, karma, džňána či hatha jóga, ale je mnoho jejich dalších odnoží. Sama jóga je ovšem jen součástí staršího učení tantry. Ta učí naprosté jednotě těla i ducha a vedle svých prostředků využívá také prostředků jógy.

23.8.2013 v 14:57 | Karma článku: 8.72 | Přečteno: 381 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 22.část

Ten, kdo pečlivě četl a studoval předchozí části Rozprav o józe, tak musel zcela jistě pochopit základní linii, která se táhne celou touto útlou knížečkou.Ze všeho nejdůležitější je jednak mysla vše, co se v ní děje nebo přesněji neděje apotom naše činy– to jestli jsou v souladu s myslí a jestli jsou správné nebo nesprávné, přesněji opět záslužné nebo nezáslužné. Nemůžeme je nazývat dobré nebo špatné, protože to vše je relativní ve vztahu k dané situaci, možnosti výběru, když se reagovat a konat musí a ve vztahu k nám samým. To, co jiný vykoná stejně jako my, bude správné, ale v našem případě nesprávné. Protodalší důležitou součástíživota jerozlišování. Míní se tím schopnost dokázat se v každé jednotlivé situaci správně rozhodnout a pak konat nebo nekonat. Tato rozlišovací schopnost (buddhi) musí být intuitivní, ne rozumová. My nesmíme začít přemýšlet a teprve po hodině jednat. Na to nebude v životě čas. Naše rozlišování musí okamžitě „naskočit“ a dát nám správnou odpověď. To je ovšem možné jen tehdy, je-li rozlišovací schopnost očištěna prováděním různých doporučených cvičení uvedených v Jóga sútrách. To, jak jsem již vícekrát opakoval, se musí provádět pravidelně, vytrvale a delší dobu. Jestli za mnou někdo přijde, že se neumí ovládat, abych mu něco doporučil a udělal nějaký kurz, nechápe, že jeho neovládání vychází z jeho vnitřních sklonů obsažených v mysli, které vznikaly dlouhodobě, třeba v minulých životech a aby se odstranily, protože potlačovat v nich by se nemělo, tak to bude vyžadovat opět dlouhou dobu, pochopení a vytrvalé úsilí. Nikdo vám nic takového nevymaže nějakým zázračným cvičením. A jestli tomu věříte, tak jste hlupák a nevědomec a plaťte těm, kteří vám to tvrdí. Stačí si připomenout třeba závislost na alkoholu, drogách, hracích automatech a internetu a jak dlouho trvá zbavit se této závislosti. Výsledky jsou takové, že se k těmto drogám obvykle nesmíte přiblížit, aby vás opět nedostaly do svého područí. Ale vlastně nikdy se nevyléčíte.

20.6.2013 v 15:35 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 21. část

Při našem vysvětlování veršů z Jóga súter, které ač se jeví při prvním čtení zcela teoretickým dílem, ukáží nám při hlubším pozorném proniknutí do nich svou pravou, naprosto praktickou povahu, jste si jistě všimli, že tím nejdůležitějším ze všeho jsou jednak naše činy, slova a myšlenky a dále především náš úmysl. My musíme být schopni sledovat, co zamýšlíme svými činy, myšlenkami a slovy, které jsou často nevědomé, ale stejně tak, jsou-li vědomé. Znamená to, že bychom neměli být strženi k tomuto všemi našimi sklony, přáními, tužbami, chtěními, či závistí, nenávistí, hněvem nebo neovládnutou myslí. Je třeba vědět, že vše jsou vibrace určitého množství energie, které vysíláme my sami, naše já, nejen k jednomu jedinému člověku, nebo i vůči sobě samému, ale že se tyto vibrace zároveň šíří do celého vesmíru. Tam se odrážejí a jako bumerang se opět vrací k tomu, kdo je vyslal. Jejich působení není okamžité, ale jisté. Správné a nesprávné (dobré a zlé) skutky nejsou přímými příčinami změn v přírodě, ale jsou příčinami nasměrování vývoje (Jóga sútry, volně IV. kapitola, verš 3). Co to znamená? Ten, kdo učiní něco nesprávného, nemusí počítat za to hned s nějakou stejnou odplatou. Naše přísloví říká něco obdobného – Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Jóga sútry nám mluví o tak zvaném karmickém loži (karmášája) čili záznamu v jemněhmotném těle (súkšmašaríra), které je po smrti těla hrubohmotného (sthúlašaríra) příčinou našeho dalšího zrození a určení podoby a průběhu tohoto zrození. Toto tělo se též nazývá linga a uchovává v sobě stopy všech našich zkušeností. Ty jsou příčinou rozlišení toho, kam budeme vtaženi v novém vtělení a kde přijmeme též některé genetické znaky svých rodičů. Nejsme to tedy my, kdo si volíme své zrození, ale jsme k němu vlastně donuceni energií našich činů.

24.5.2013 v 9:44 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 193 | Diskuse

Jiří Mazánek

Pozvánka na pořad Hudba na 1. čakru

Zvu Vás na poslechový pořad Hudba na 1. čakru v rámci cyklu Hlas ticha - v pondělí 13.5.2013 v 19.30 hod. v prodejně U Džoudyho, Jugoslávská 7/670, Praha 2 (stanice I.P.Pavlova) Nenechte se odradit cedulkou na dveřích ZAVŘENO :-)

10.5.2013 v 16:29 | Karma článku: 3.59 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozoravy o józe - 20.část

Při vysvětlování praxe (sádhany) osmistupňové cesty jógy jsme si zatím popsali prvních pět stupňů, které se nazývají pomocné. To je z toho důvodu, že vlastně ještě o jógu nejde, ale spíše o pochopení její pravé podstaty, postupné očišťování jednotlivých částí našeho hrubohmotného a posléze jemněhmotného těla, aby byly připraveny na to nejdůležitější –soustřeďování. Připraveny znamená, aby tělo, smysly, mysl a vnější podněty nerozptylovaly vaše úsilí se soustředit. Mluvím-li oúsilí, myslím tím vyvinutí určité snahy o upření pozornosti na nějaký předmět, vnější či vnitřní, ale bez přemáhání se,dosaženíjistépřirozenosti v tomto úsilítak, aby vše probíhalo bez napětí. Jestliže se totiž budete snažit za každou cenu soustředit, dosáhnete pravého opaku. Nebude se vám to dařit, budete na sebe naštvaní, jak jste neschopní, začnete se k soustředění nutit a ještě vás rozbolí hlava. To můžete často vidět na společném setkání jógínů, kde se medituje, jak se snaží, až se jim čelo vraští a přitom ve skutečnosti úporně přemýšlejí. Ovšem nesmíte se dostat ani do opačného extrému naprostého neúsilí, které obvykle způsobí buď snění nebo volnou asociaci myšlenek, kterou jógín omylem považuje za to, co mu přichází jako výsledek meditace.Výsledkem meditace je rozjasnění, čirá mysl, přímé poznání.Je třeba tedy zvolit určitý kompromis mezi úsilím a neúsilím tak, aby v něm naše individuální já hrálo co nejmenší roli.

22.4.2013 v 14:47 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 357 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 19. část

Řekli jsme si, že když ovládáme aspoň částečně své smysly, uvědomujeme si tělo a jeho činnost a usilujeme o pochopení universálních zásad v běžném životě, jsme připraveni k tomu, abychom se mohli soustřeďovat. Nyní však vyvstává otázka,co to je soustřeďování? Na to jsou opět různé názory. Samozřejmě, že ve skutečnosti je třeba v běžném životě se pořád na něco soustředit. Nazval bych to však spíše uvědomovat si to, abychom to mohli vůbec vykovávat. Chci jít něco nakoupit, chci si ukrojit chleba, uvařit čaj, umýt se atd. – na to vše se musím soustředit, jinak bych to nemohl vůbec vykonávat. Ale to je přirozené, jen nemocní nebo duševně neschopní toho nejsou schopni a děti – proto je to učíme. Ale obvykle jsou to činnosti automatické, naučené, které vykonáváme mechanicky a ani na ně často nemyslíme, neuvědomujeme si je.

22.3.2013 v 13:54 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 322 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 18. část

Celé Jóga sútry mají čtyři krátké kapitoly. Smyslem této příručky je vysvětlit, jak na sobě pracovat, ale mnohokrát je zdůrazněno, že cíle je jediný – dosáhnoutsamádhí čili soustředění. Na Západě se toto slovo překládá spíše jako nadvědomý stav. To by mohlo vyvolávat představu nějakého transu vytržení. Ve skutečnosti jde však o plně vědomý stav, právě tehdy si dokonale a úplně uvědomujeme, že jsme a že vše je. Do té doby si uvědomujeme jen to, čemu přikládáme důležitost nebo co nějak vnímat musíme. A to se většinou týká především našeho těla. Pravdou je, že i samádhí má své různé stupně popsané v Jóga sútrách. Jde spíše o technické projevy k osvětlení toho, v jakém stavu se nachází lidské vědomí, protože indičtí myslitelé chtěli vždy vše co nejpřesněji popsat – a ve verších. Tím se zde budeme zabývat jen okrajově, protože pro vlastní praxi je to zbytečné. Vše, co jsme si zatím vysvětlili, mělo napomáhat člověku k tomu, aby byl schopen se začít soustředit. V tom mu bránípřekážky, které bych stručně rozdělil navnější a vnitřní. Také o nich je v Jóga sútrách psáno, ale přidržel bych se jejich výkladu volně.

22.2.2013 v 15:10 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jiří Mazánek

Rozpravy o józe – 17. část

Snadno se věci vysvětlují nebo rozumem chápou, ale již mnohem tíž se provádějí. Vysvětlili jsme si pratjáháru (odtažení smyslů od předmětů), ale tím jsme se o moc dál nedostali. Znovu si musíme připomenout, že jde o pátý stupeň aštanga jógy (osmistupňové cesty jógy) a že mu předchází čtyři důležité části a všem se říká pomocné členy jógy. Chce se tím jen zdůraznit, že jsou tyto stupně důležité pro to, co bude následovat. Je jim tedy třeba přikládat význam, pečlivě je praktikovat, ale neustrnout pouze u nich. Stejně tak ovšem platí, že je nelze vynechat a začít rovnou se soustřeďováním se. K tomu je tendence především v západních zemích, kde si cvičenci myslí, že jsou již dál a nemusí se zabývat předchozími pěti stupni. Jejich mýlka je víc než velká. Je skoro jisté, že nemohou dosáhnout žádných výsledků. A ty, které získají, jsou pouze iluzí, kterou si vytváří podvědomí a mysl. Jak to mohu tak jistě tvrdit? Většina lidí ze západních zemí je totiž zatížena svou myslí a vědomostmi, které slyšeli na přednáškách a vyčetli z mnoha nyní publikovaných knížek. Pak jim může přijít i nějaký hlubší vnitřní zážitek, který je určitou známkou naděje, aby byli povzbuzeni. Ale oni mu začnou přikládat zásadní význam a považují ho málem za osvícení.

21.1.2013 v 12:22 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 319 | Diskuse

Jiří Mazánek

Od recitace véd k dhrupadu...

Zvu Vás na poslechový pořad Od recitace véd k dhrupadu... v rámci cyklu Hlas ticha - v pondělí 14.1.2013 v 19.30 hod. dole v prodejně U Džoudyho, Jugoslávská 7/670, Praha 2 (stanice I.P.Pavlova) V poslechovém pořadu s průběžným výkladem uslyšíte ukázky recitace ze všech čtyř véd, a to v několikerém provedení, dále recitaci několika vybraných manter v několikerém provedení, např. Gájatrí nebo šánti mantru. Nejdelší ukázky budou nejstarší formy indického duchovního zpěvu dhrupadu, který se zpíval pouze božstvu bez přítomnosti posluchačů.

8.1.2013 v 22:07 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 67 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 630
Hudebník zabývající se relaxační meditační a duchovní hudbou s využitím akustických nástroju zapadních i etnických. Publicista a recenzent v oblasti hudby a duchovních věd. Učitel jogy, tantry a dalších duchovních směrů.